Rodová alej
Historie uctívání stromů
Uctívání stromů je prastará tradice, která má své kořeny v dávných civilizacích. První historické zmínky o kultech stromů se objevují ve starověkých kulturách, kde stromy hrály klíčovou roli v duchovním a každodenním životě. Například v řecké Dodóně věštkyně předpovídaly budoucnost na základě šumění listů dubu, což ukazuje na hluboké spojení mezi lidmi a přírodou.
Stromy, které lidé vysazují, často žijí po staletí a stávají se symboly paměti a tradice. Rodové stromy a stromy vysazované na paměť významných událostí, jako jsou narození, svatby nebo úmrtí, nesou s sebou příběhy a legendy, které obohacují kulturní dědictví. Tyto památné stromy mají nejen ekologickou hodnotu, ale také význam historický, kulturní a duchovní.
Historie sadby alejí
Historie alejí začíná u pěšin, které existovaly od nepaměti. V období středověké kolonizace, zejména od 13. století, došlo k rozvoji sítě cest, které propojovaly vesnice a panství. Karel IV. byl jedním z prvních panovníků, kdo nařídil vysazování alejí podél cest, čímž zvýšil jejich hospodářský a politický význam. Aleje se staly důležitými spojnicemi mezi sídly, mlýny a dalšími místy.
V roce 1752 byla zavedena povinnost sázet stromy u nových císařských silnic, což mělo zajistit estetiku, orientaci a bezpečnost cestujících. Nejvíce alejí vzniklo za vlády Marie Terezie a Josefa II., kdy se začaly vysazovat také ovocné aleje, které chránily cestující před slunečním žárem a zásobovaly je ovocem.
Uctívání stromů a jejich ochrana zůstávají důležitými tématy, která spojují naši minulost s přítomností a budoucností. Stromy nejen obohacují krajinu, ale také nám připomínají naše kořeny a hodnoty, které bychom měli chránit. Tímto způsobem se stávají symbolem trvalé vazby mezi lidmi a přírodou.
Zdroje:
https://www.osel.cz/12151-dodona-konzervativni-vestirna-diova-i-s-dubem.html
zdroj: https://arnika.org/stromy/nase-temata/co-umi-strom/historie-a-zvyky
zdroj: https://aleje.org/
https://nature.cz/pamatne-stromy
https://alejroku.cz/mapa-aleji
https://www.sazimebudoucnost.cz/alej-svobody
Český lid: sbírka věcná pro studium života a mravů českého lidu (vydáno 1892)
Stromořadí a aleje v dnešní době
Výňatek z Metodiky mapování, evidence, dokumentace, péče a ochrany významných alejí a jejich dřevin, certifikované osvědčením Ministerstva kultury ČR č. 71, vydaným pod Č.j. MK 78246/2015:
https://invenio.nusl.cz/record/201442/files/nusl-201442_1.pdf
"Stromořadí a aleje, původně také symbolizující spojení lidského řádu, kosmu a přírody, je nutno v tomto smyslu respektovat a nalézat možnosti hlubší interpretace. Krása, vznešenost, kontrasty a celková harmonie vznikla nejen lineárním uspořádáním jednotlivých prvků, ale i přirozeným stárnutím a zráním stromů, jejich zaklenutím, klimaxem. Asi všichni obdivujeme malebné fotografie prastarých interiérů alejí, publikovaných v rámci fotografických soutěží o nejkrásnější stromy, kde dominují obrazy starých, často rozpadajících se alejí, či pečlivě udržovaných alejí památkových objektů. Interiér aleje se stává malebným prostorem, posvátným místem a průmětem chrámu v krajině; stromořadí představují živá sloupořadí kolonád procházejících krajinou, jsou to symboly bezpečné, intelektem strukturované krajiny. Alejové poutní cesty tuto charakteristickou kvalitu dobře dokládají ...
"Estetika i hodnota krajiny se nám mění před očima. Na krajinu je vázán pocit identity, krajina nám říká, kde jsme doma, a tím odpovídá na otázku, kdo jsme." (CÍLEK, 2004)"
Rodová alej v historii
Pojem "rodová alej" není v historických pramenech jednoznačně definován, avšak lze jej chápat jako související s konkrétními šlechtickými rody, které nesou jejich jména nebo jsou spojeny s legendami a příběhy. Tyto aleje mohou mít významný kulturní a historický kontext, reflektující tradice a dědictví daného rodu. Historické příklady ilustrující tuto problematiku:
-
Valdštejnova alej v Jičíně: Tato alej, vysázená Albrechtem z Valdštejna v 17. století, je jednou z nejznámějších rodových alejí v Čechách.
-
Schwarzenberská alej u Třeboně: Tato alej, dlouhá přes 2 km, byla vysázena v 18. století rodem Schwarzenbergů a lemuje cestu od Třeboně k zámku Jemčina. Její součástí je i Schwarzenberská hrobka, která dodává aleji mystický a historický rozměr.
-
Kinských alej v Chlumci nad Cidlinou: Tato alej byla vysázena v 19. století rodem Kinských a vede od zámku Karlova Koruna k lesu Obora. Její součástí je i Kinských hrobka, která je významnou kulturní památkou.
-
Novodvorská alej u Vavřince: Ačkoliv není přímo spojena s konkrétním rodem, je zajímavá tím, že v ní v roce 2011 proběhla iniciativa, kdy si místní rodiny "adoptovaly" stromy a dosadily klony starých lip jako své rodové stromy.
Je důležité si uvědomit, že mnoho rodových alejí zaniklo v průběhu historie, ať už v důsledku válek, přírodních katastrof, nebo zanedbané péče. Ty, které se dochovaly, jsou cenným svědectvím o historii a kultuře našich předků a zaslouží si naši ochranu.
Obřad zasvěcení Rodové aleje
Přírodně laděným obřadem můžeme při sadbě Rodovou alej zasvětit, či posvětit tak, aby se stala posvátným místem v krajině. Silou myšlenky a silou ducha propojíme sílu života člověka či lidí s životní silou konkrétního stromu (stromořadí) a se silou krajiny ve které je strom vysazen. Místo se pak stává přirozeným chrámem přírodního ducha, kde můžete rozjímat u svého stromu, nebo můžete chodit rozjímat ke stromu někoho jiného o něm samotném. Skrze tento chrám ducha můžeme posílat své myšlenky či modlitby svým blízkým.